Zkrášlujeme byt

Je to takové syrové, nepříjemné, prostÄ›, panel. Pokoje jsou takové smutné, nikde náznak niÄeho, jen pavouk si tu spokojenÄ› leze po podlaze a kouká, kam by se zaÅ¡il. JedinÄ› za radiátor, to je vÅ¡echno, co tu je mimo dveří tedy. Nu a tak si to namíří tam a tam zaÄne snovat svou pavuÄinu a bude doufat, že do ní nÄ›co polapí. Jenže nepolapí, protože sem pÅ™iÅ¡el homo sapiens a pokud je pořádku chtivý tak první co udÄ›lá že sem strÄí hubici vysavaÄe a vÅ¡echno vysaje. Zda i pavouka to záleží jen a jen na jeho rychlosti. Pokud to nestihne, tak má smůlu, pokud ano, musí poÄkat až se ten rej uklidní.  

Nuže, ÄlovÄ›k neÄeká a když už má uklizeno a vymalováno, zaÄne sem stÄ›hovat nábytek. Ten tomu zaÄne dávat koneÄnÄ› takový pocit bydlení. Pokud chce majitel koberec, tak se sem dá i ten a nyní to už má úplnÄ› jiný Å¡vih. Nyní to chce již jen nÄ›jaké prvky, které tomu vdechnou nÄ›co jako život. Například nÄ›jaké rostlinstvo. Ne moc nároÄné. Což je ovÅ¡em těžké, protože každý byt má vůÄi rostlinám nÄ›co. Jedny pÅ™ijímá a dává jim růst, druhé odmítá a ty pÅ™es veÅ¡kerou péÄi a hnojení nejdou a nejdou.

To už je ovÅ¡em riziko volby a kvÄ›tiny naÅ¡tÄ›stí nejsou zase tak nehoráznÄ› drahé, takže je tÅ™eba experimentů. Nic se nezkazí potosem, protože ten roste naprosto vÅ¡ude kde je svÄ›tlo a nepotÅ™ebuje v nejhorším ani kvÄ›tináÄ, ani hlínu, tedy zeminu, prostÄ› nic. StaÄí jej dát do zavaÅ™eninové sklenice a je vystaráno. JeÅ¡tÄ› není od vÄ›ci do ní nalít vodu. Pokud jste jej koupili v kvÄ›tinářství a nežene se kupÅ™edu a nedává nové listy tak je tÅ™eba vydržet. Může to trvat i rok, než se rozebÄ›hne a pak roste rychle jako blázen. OstatnÄ› se mu tak nÄ›kde i říká. Byt oživíme tÅ™eba také záclonkami v oknech, nebo nÄ›jakými hezkými obrázky. To vÅ¡e nám zaÄne byt, pÅ™ibližovat naÅ¡im pÅ™edstavám až je nakonec hotovo a my jsme spokojení. Ale jen chvilku. Pak zaÄneme vylepÅ¡ovat zase.